Vítám tě,čaroději :-). Snad jsem tě nevyrušila z hlubokých myšlenek, já vím, je-li zdvořilost,brání to říct! :) (Lunna Lovegood/Lenka Láskorádová) Mimochodem tady najdeš spoustu příběhů ohledně Severuse Snapea, protože ho zoufale miluji,ale to víte,že vím,že tragicky umřel,díky Nagginymu! Velmi mne mrzí,že je mrtev,ale i tak na něj budu vzpomínat, jako na toho nejlepšího učitele Obrany Proti Černé Magii a pro Harryho Nitrobranu ;-). S láskou vaše adminka blogu CORDELIE MOSQUITOVÁ SNAPEOVÁ

Zamilovaný Severus 2

4. srpna 2011 v 21:17 | Cordy Snapeová |  ♥ Severus Snape♥
http://bloghogwarts.com/wp-content/uploads/2010/04/Harry-Potter-Severus-Snape.jpg
Zakázaná láska/ 2. část

Druhý den

Ráno jsem vstala s pocitem,že jsem se nesmírně těšila na Severuse.
V noci byl tak zranitelný a slíbil mi,že se dnes uvidíme. Byla jsem tak nadšená. První hodinu jsme měli Kouzelné Formule s panem profesorem Filiusem Kratiknotem,ale já se nevěděla dočkat na třetí hodinu na - Obranu proti černé magie se Severusem. Druhá hodina se vlekla taktéž jako ta první. Přeměňování ! S McGonagalovou. Naposledy mi pomohla osvobodit se ze Severusovi lásky,ale nevyšlo jí to,proto se na mě celou hodinu tak podivně dívala..
A když skončila i druhá hodina,tak jsem se šla podívat na tabulku rozvrhů a přečetla jsem si hromadné hodiny.
Stálo tam: Ochrana proti černé magii - Severus Snape
Stačilo mi vidět jeho jméno napsané na tabulce a hned jsem si vybavila jeho krásný pohled.
Do třídy jsem chtěla jít jako poslední,abych na něj upoutala pozornost. Aby si mě všiml...Ale co se nestalo! Jako úplně poslední šel sám Severus :).
S rozpakem se na mě usmál: "Zdravím Vás,slečno Cornelie."
Co to s ním je? Jmenuji se Cordelie,ale se spěchem šel k tabuli. "Nalistujte si stránku 374!"
Já jsem ještě ani nebyla ve třídě a před nosem mi zavřel pomocí hůlky dveře.
To mě naštvalo!!! Co to do něj vjelo? Byla jsem tak smutná,až jsem si otevřela ty dveře sama, rozkřikla jsem se na něj: "Pane profesore? Proč jste mi zabouchl přímo před nosem? To se od vás patří? Děkuji vám." A naštvaně jsem si sedla na volné místo do lavice.
Severus byl ke mě otočený zády,takže jsem mu neviděla přímo do očí, jakmile jsem domluvila,hned se ke mě prudce otočil. Měl slzy v očích a jak se na mě podíval,tím svým smutným pohledem, přišlo mi líto,že opět ho něco trápí a myslím, že je to tím, jak jsem se na něj rozkřikla. Asi to nebylo vhodné.
Otevřela jsem si knihu..
Měli jsme si přečíst kapitolu jedenáct, o Bystrozorech! Nechápu co to vůbec dělalo v knize o Obraně proti černé magii !!
Ale po té jsem tomu nevěnovala pozornost, Harry se namě celou hodinu divně díval... Když zazvonilo na přestávku, počkala jsem si až všichni odejdou, abych mohla mluvit o samotě se Severusem. Psal novou látku na tabuli, a tak si ani nevšiml,že jsem zůstala ve třídě.
Mezitím jsem zavřela dveře.
Šla jsem k němu blíž a odkašlala jsem si. Nejspíš mě,ale nevnímal,chytla jsem ho za rameno a řekla: "Severusi?"
Měla jsem ztrach,že si z noci nic nepamatuje, že se dal na vymazání paměti téhož večera. Byla jsem tam velmi nervózní,protože vůbec nereagoval.
"Severusi!" Křikla jsem podruhé a spustila jsem hlasitý pláč.
Otočil se na mě. "Dobrý den,slečno Cordelie."
Svraštila jsem obočí. "Copak si z této noci nic nepamatujete? U dveří jste mi řekli Cornelie! Zaplesl jste mi dveře před nosem,co se to s vámi děje?" Čím dýl mne ignoroval, tím víc jsem přestávala cítit hřejivý pocit u srdce.
Severus mě pohladil po tváři. "Pamatuji si naprosto všechno. I to,že jsem se té noci do Vás prokletě zamiloval,ale odposlouchával nás Albus Brumbál,Cordelie!"
Zhrozila jsem se. "A..Co Vám řekl, Severusi?"
"Řekl mi,že to musí přestat, že si Vás nemám všímat a,že s Vámi nemám ani mluvit! Porušil bych profesorské pravidla a vyhodili by mne ze školy. V té chvíli bych se Vás musel vzdát navždy."
Rozplakal se.
Objala jsem jeho mohutnou hruď.
Zhluboka jsem se nadechla a pověděla jsem: "To znamená,že ho poslechnete? Že už mě nemilujete,že se mě vzdáte? Že se přestaneme vídat? Že se nám vrátí bolavé křeče v břiše? Ne,to nedopustím. Vím jaké jsou to bolesti a nechci vědět,že se trápíte,díky naší lásce!NE,to nikdy!"
Upadla jsem na zem. Severus se ke mě posadil a začal mne objímat.
"Je to velká bolest, žít bez Vaší přítomnosti,ale bohužel se budeme muset setkávat jedině na mých hodinách. Je mi to velmi,velmi líto,Cordelie."
Oba jsme se na sebe upřeně zadívali,ale náš smutek jsme nemohli zadržovat ani potlačovat,pořád jsme byli smutní,ikdyž jsme se na sebe usmívali ! Nebylo možné oklamat naše city. Naše láska putuje celým tělem!
Do učebny vtrhla profesorka McGonagalová a s údivem se na nás zadívala.
"Severusi ? Cordelie ?" Do učebny taktéž vstoupil Albus Brumbál,když nás viděl, jak se objímáme, velmi jsem se bála, že půjde o jeho vyhazov ze školy. Ještě víc jsem se rozplakala.
Ředitel pokřivyl ústa. "Severus...Ach,velmi jste mě zklamal."
Pohladila jsem Severuse po tváři a šeptla jsem k němu: "Já Vás nepustím,Severusi!"
Věděla jsem,co nás oba čeká,proto jsem se rozhodla,že v tom půjdeme společně.
Vstala jsem a chytla jsem se Severuse za ruku. "Pane profesore Brumbále? Jsem odhodlaná a připavená podstoupit našemu společnému trestu." Stiskla jsem mu ruku, podívala jsem se mu do očí a líbla jsem ho na tvář. Albus se na nás divně podíval a až znechuceně nás dovedl do jeho řiditelny. Celou cestu jsme se drželi za ruku a já se o něj opírala,aby mne zakrýval svým černým hábitem.
Když jsme byli v řiditelně, podívali jsme se tváří v tvář ztrachu a obav... Brumbál nám řekl: "Co s vámi jen udělám? Posaďte se prosím."
Odkašlal si. "Víte, nikdy bych si nemyslel, že zrovna vy dva... Je mi to velmi líto,ale z důvodu profesorských pravidel vás bohužel musím oddělit."
"Co prosím?" Řekli jsme současně.
"Že máte celkem dvě možnosti." Zamýšlel se. "Vlastně tři." Zalomil ruce v kříž a pohrával se se svojí hůlkou. "Jaké to jsou, pane profesore Brumbále?" Zeptala jsem se.
"První... Že se přestanete vídat, přestanete spolu mít vztah. Přestanete na sebe mluvit citovým způsobem,rozumíte?" Podívali jsme se na sebe a toužebně jsme se na sebe zadívali. V duchu jsem si řekla,že to bych nikdy nezvládla!
"Druhá možnost je prostá. Můžete spolu mít vztah,či co to mezi vámi je,ale profesor Severus pro vás,slečno Cordelie už nebude profesor. Obranu proti černé magii vás bude učit jiný učitel, a zdůrazňuji,že zrovna Severus je tím nejlepším profesorem Černé magii!" Odkašlal si.
"A ta třetí?" Povzdechl si Severus.
"Že dáte sám výpověď a odejdete do mudlovského světa, popřípadě do Prasinek." Filch se zakuckal smíchy..
Severus namířil hůlku na Filche a já mu pomohla zmírnit svojí agresivitu.
Podívala jsem se na Severuse, ten se na mě otočil a přiblížila jsem se k němu blíž, pošeptala jsem mu do ucha: "Severusi, můj milovaný. Jak se rozhodneš? Pamatuj, že jakkoliv se rozhodneš budu-li s tebou, budu šťastná!"
On se na mě usmál a objal mě. "Kolik máme času na rozhodnutí?" Zeptal se Brumbála.
"Týden." Rozhodl a Filch se krčil v koutě,aby mu opět nebylo pohrozeno!
Postavili jsme se spolu se Severusem současně a odkráčeli jsme pryč. Doprovodil mě do NSM a u portrétu,který mě dostal dovnitř mi opět přitiskl ústa na čelo a odešel z dobrým pocitem. Tentokrát mě ani nebrali křeče v břiše, že jsem byla spokojená a dokázala jsem dožít tento den bez něj.
Vkročila jsem do ložnici a kolem mě se nahrnuli holky. "Kdes byla?"
A něco v takových podobách: "Nechytil tě Filch?"
Anebo: "S kým jsi byla?" "Co se ti stalo?" "Proč máš uplakané oči?" "Proč,proč,proč?"
Pořád jsem byla pod takovým tlakem, že jsem měla o Severuse velký ztrach. Ty jeho velké ustrašené oči! Byla jsem z nich cellá vedle! Snad se mu nic opravdu nic nestane!
Křikla jsem po nich: "Tak dost, jasné?"
Ony zmkly. Zadívaly se na mě z nenávistí a smutně ulehly zpátky do postel. "Díky bohu,že jste přestaly." Uvelebila jsem se na posteli a zhasla jsem světlo. "Dobrou noc!" Řekla jsem nahlas a zavřela spokojeně oči.
Zdál se mi ošklivý sen,že..
Jak mě odprovodil Severus do NSM a když se chtěl vrátit zpátky do své pracovny objevil se u něho profesor Brumbál a odvedl ho do Severusovi pracovny. Tam do něj ošklivě křičel a zhoukl do něj jako do malého studenta. Dostala jsem o něj velký ztrach, a tak jsem rychle utíkala do jeho pracovny. Jenomže když jsem tam přišla, můj milovaný Severus byl mrtvý. Sehla jsem se k němu a plakala jsem za ním. Ztáhla jsem na sebe ruku a byla jsem konečně s ním,bez jakýchkoliv starostí okolo naší lásky. Zahleděli jsme si do očí a po té se dlouze políbili. Byl tak nádherný až jsem ho políbila ještě jednou. Procházeli jsme se spolu na louce a hráli jsme si s motýlkami. Bylo to přenádherné,ale pořád jsem byla smutná z toho,že ten darebák Brumbál ho zabil !
Tehdy jsem se probudila. Strašně jsem se o Severuse bála, sešla jsem všechny schody a došla do sklepení, před jeho dveřmi jsem zaváhala, jestli tam mám vkročit,ale neváhala jsem bez klepání jsem vrazila do pracovny a tam jsem naštěstí viděla svého živého Severuse. Padla jsem mu kolem krku a začla ho líbat na rty. "Jste živý, můj milovaný,jediný,nejdrahší.." Začla jsem štěstím plakat. Ale Severus se pořád šokovaně díval na Albuse, ano, stál tam on. Přišla bych o pár minut později a můj Severus by byl mrtvý, jak se mi to zdálo. Byla jsem tak šťastná,že jsem ho zastihla.
Když jsem se podívala na Albuse,který mířil hůlkou na Severuse a měl na jazyku jakési zaklínadlo, měla jsem chuť mu něco říct,ale napadlo mě jediné: "Klidně byste zabil vašeho pracovníka na škole? CO? Mluvte! Albusi.." A ten se po mě špatně podíval. "To není pravda,milá Cordelie. Chtěl jsem rozsvítit svícen!" A opravdu měl namířeno na svícen,který stál na stole hned vedle Severuse.
"Došel jsem k vhodnému závěru." Odkašlal si. "Zůstanete-li spolu a budete chtít být pořád spolu, Severusovi věnuji pár měsíce volna a jestli vás vaše láska přejde, vyhraji já a vy dva se rozejdete, anebo to bude vše při starém,akorát se budete méně výdat,aby vás vaše láska neomrzela?" Usmíval se..
Svého Severuse jsem dlouze políbila a šeptla jsem mu do ucha: "Rozhodněte to vy, můj drahý. Miluji Vás." A odešla jsem z pracovny.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ/ 2.ČÁSTI!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mickey Jay Mickey Jay | Web | 5. srpna 2011 v 9:36 | Reagovat

Krásné, bylo mi až do pláče když jsem to četla.
Je to velmi dramatické, už se těším na pokračování.
Víš, zrovna také připravuji příběh, kdyby jsi měla zájem, tak si ho pak můžeš přečíst...

2 Kamila Vennesová Kamila Vennesová | Web | 7. srpna 2011 v 14:58 | Reagovat

Ahoj Ahoj Cordelko,
Moc hezky řečeno "Snad jsem tě nevyrušila z hlubokých myšlenek, já vím, je-li zdvořilost,brání to říct! :)" ale místo je-li tam má být jen ti. Jinak samozřejmě moc dobrý článek, ale nemělo by tam být místo Ochrana proti černé magii Obrana proti černé magii?? Newím. Ostatně nepříjde ti škoda, že na českém blogu máš tolik angličtiny?? Jo, a po čárkách a tečkách vždy mezera. :D Kamila

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama